Mladší žáci se tradičně vydali na mezinárodní turnaj do slovenské Stupavy, kam pravidelně každý rok jezdíme. Letos jsme postavili opět dva týmy, jeden složený čistě z hráčů ročníku 2013, druhý z ročníku 2014, doplněný pěti minižáky.
Cílem staršího týmu bylo turnaj vyhrát. Týmová hra vedená kapitánem Polickým, kde každý hráč zvládal hrozit každé obraně měla tento tým zdobit po celý turnaj. První den jednoznačně porazili Žilinu 20:3, následně ale lehce podcenili atmosféru utkání s domácí Stupavou. Nechali si utéct začátek utkání a ovlivňovat se verdikty rozhodčího, což nevěstilo nic dobrého. Především díky úspěšnosti střelby hráčů na křídlech Michala Havránka a Šimona Svatoše se ale úvalští dokázali do zápasu vrátit, a i přes diskvalikaci Jana Polického asi pět minut před koncem, zvítězit 18:15.
Druhý den odehráli dva jednoznačné zápasy s výběrem středočeského kraje B a Kolínem B a zásadní střetnutí měl přinést duel s ŠKP Bratislava. Během prvních pár minut utkání s ŠKP dobrým vstupem soupeři utekli na 6:1, pak ale při vybojovaní míče v obraně dostal Filip Rydval loktem do obličeje (takhle se má bojovat o míč, Filip z toho má slušný monokl), a tým tak musel hrát většinu utkání bez střídání. Ve druhém poločase, který byl velmi tvrdý z obou stran, nás ještě navíc začal trápit brankář soupeře, což vedlo k tomu, že se soupeř pomalu dotahoval, ale po velmi bojovném výkonu se zápas podařil udržet pod naší kontrolou. Skvěle se přitom zapojil Vojtěch Koucký, který zvládl své obranné i útočné úkoly na jedničku, což zásadně přispělo k cennému vítězství 15:12.
V neděli bylo potřeba zvládnout poslední utkání ve skupině s Novým Jičínem. Úvod utkání nám opět trochu utekl, když jsme si nedokázali předávat zabíhající a rotující hráče při naší obranné činnosti a se soupeřem jsme se dlouho gólově přetahovali. Několika zákroky z křídel nás podržel Sebastian Leeb a utkání jsme nakonec jednoznačně vyhráli 17:12, což znamenalo, že si poprvé v historii klubu zahrajeme finále turnaje ve Stupavě, a tím rozhodně naše ambice nekončili. Vyzvat ve finále jsme měli slovenský tým Duslo Šala.
Finále velkého turnaje je něco, co chce hrát každý, ale je to také velký tlak, který musíte ustát. Nervozita se dala krájet, hned v prvním útoku zahozený míč a pak laciné zaváhání v obraně a neproměněná střela. Začátek střetnutí tak patřil soupeři. Po nějakých třech minutách z kluků nervozita spadla a na hřišti se rozjel koncert, který především v počátku tvořila přesně načasovaná aktivita bez míče Tomáše Demutha a když se k němu poté přidal i Jan Polický svojí činností jeden na jednoho, tak se soupeři podařilo odskakovat až na poločasových 10:5. Když zvládl několikrát projít i Jonáš Jirásek přes střed, tak to soupeře definitivně dorazilo. Konečné vítězství 22:13 znamená historicky první úvalskou výhru mezinárodního turnaje ve Stupavě.
Zasloužil se o ní tým vedený kapitánem Janem Polickým, brankáři Sebastianem Leebem a obrovsky se zlepšujícím Lucasem Polaschekem spolu s hráči Tomášem Demuthem, Jonášem Jiráskem, Michalem Havránkem, Filipem Rydvalem, Šimonem Svatošem a Vojtěchem Kouckým pod vedením trenérů Františka Petráně a Jakuba Roubala.
Základem úspěchu byl týmový disciplinovaný výkon hráčů na všech postech. Po prvním dni a zkušenostech s atmosférou slovenského turnaje se v následujících dvou dnech ze všech týmů dokázali nejlépe vyrovnávat s nepříjemnými situacemi, které se v zápasech dějí. To, že tři zápasy otáčeli z nepříznivého skóre a celkem s jistotou je otočit dokázali, svědčí o dobrém mentálním nastavení týmu. Zcela po zásluze si odvážíme pohár za první místo z turnaje. Trochu deficit máme v obranné činnosti v hlídání křižných záběhů spojek a bránění falešných záběhů křídel pro dohrání na krajní spojku, ale to je rozhodně něco, co zvládneme natrénovat. V útoku se musíme soustředit na vyšší úspěšnost střelby v náročných chvílích a ladění detailů u náběhu křídel proti zatažené obraně.
Cíl na tomto turnaji byl splněn. Dlouhodobý cíl ale musí všichni hráči sledovat minimálně o několik let dále než na lednovém turnaji ve Stupavě. Je potřeba vzít toto vítězství jako motivaci do dlouhodobé tvrdé práce na každém tréninku, v hale na zápasech starších kategorií i doma třeba u videa, bez čehož bude uplynulý víkend jen jeden skvělý zážitek, na který ale to zásadní nenaváže. Soupeři nás budou dotahovat, my naopak musíme zabrat!
Na turnaji odehrál několik pěkných utkání i mladší tým, kde se jako výborný leader ukazuje Martin Lundák. Oporou v brance byl Jakub Huráb. Kromě jednoho utkání zvládli naprosto všichni hráči v každém zápase předvést bojovný výkon a snažili se plnit pokyny. Na krajních spojkách bojujeme s rozhodovacími schopnostmi a načasováním přijetí přihrávky, což při snaze o odstranění vede k velkému počtu vypichnutých míčů soupeřem. Větší aktivita bez míče by mohla být na pivotu a křídlech. Pozitivně bych vyzdvihl první poločas úvodního utkání proti Malackám, který jsme vyhráli 7:6, ten ukázal na potenciál týmu do budoucna. Dvě vítězství jsou pro prvoročáky spolu s minižáky nad plán. Celkové 11. místo ze 14. účastníků hodnotíme pozitivně, ale zároveň si odnášíme mnoho podnětů, na kterých budeme chtít zapracovat.
Děkujeme rodičům za podporu na tribunách i fandění na dálku a pořadatelům za organizaci turnaje!
Mladší žáci
1. 2. 2026